ŘK Farnost Lanškroun

V schönstattském hnutí je v jeho nejrůznějších formách zapojena poměrně největší část lanškrounských farníků, je hnutím ve farnosti nejrozšířenějším.

Rodiny jsou zapojeny v lize rodin a v institutu rodin, mládež v lize, někteří se připojili v lize nemocných, maminek..., dvě sestry se rozhodly žít zasvěcený život a složily konfesi. - Struktura Schönstattu je neobyčejně široká a každý v ní může nalézt své místo, vřazení se, podle svého životního stavu a situace.

Většina aktivit probíhá (kromě vnitřní spirituality) mimo farnost a farníci tam dojíždějí. Centrum Hnutí je v Rokoli u Nového Města nad Metují, kde je česká národní svatyňka, a v minulých letech tam a v nedalekém Slavoňově vyrostly ubytovací prostory pro členy žijící zasvěcený život (Mariiny sestry, Svazové sestry, Schönstatt-Patres) a společenské a ubytovací prostory s bohatým zázemím, vše moderní objekty. - Hnutí vydává svůj interní čtvrtletník "Spoj nás..." se slovem kněze, odpovědného za hnutí v ČR, s formačními materiály, dokumenty ze života a aktualitami; vystavuje ho i na internetu. - Jiným vysoce hodnotným periodikem je čtvrtletník rakouských schönstattských rodin "Familie als Berufung" (Rodina povoláním), který odběratel může obdržet zdarma elektronicky. - Hnutí je mezinárodní, je rozšířeno v 90 zemích světa. - Probíhají přípravy na vybudování druhé originální svatyňky v Brně.

AREÁL SCHÖNSTATTSKÉHO CENTRA V ROKOLI ^*)

	originální kaplička schönstattské rodiny v České republice "Betlém" byla vysvěcena 19.7.1997
Korunovace milostného obrazu královéhradeckými biskupy (19.05.2001)

		milostný obraz MTA korunují biskup Josef Kajnek s arcibiskupem Karlem Otčenáškem
POUTNÍ KAPLIČKY-SVATYŇKY

Putovní kaplička MTA	Milostný obraz MTA	detail tváře z obrazu MTA

Naší farnosti se nejvíce dotýká již několik let prováděná preevangelizace ze Schönstattu, projekt Putovních svatyněk. Obrázek MTA, Hnutím uctívaného vyobrazení Panny Marie, titulovaný "Třikrát podivuhodná Matka a vítězná Královna ze Schönstattu" (MTA - Mater Ter Admirabilis), navštěvuje obvykle na tři dny někoho z farníků nebo ze sympatizantů Církve, dokonce i nepraktikující nebo nevěřící, kteří sami "návštěvu Panny Marie" žádají a domáhají se jí. V rámci měsíce tak kaplička navštíví 10-12 lidí, rodin i osamělých. V Lanškrouně dnes putuje 11 putovních svatyněk. Osamělí se vzájemně přes svatyňku poznávají a vytvářejí jakési společenství blízkých lidí, kteří o sobě vědí a setkávají se i mimo. Někteří přiznávají, že jsou natolik osamělí, že kruh putovní kapličky je jediný, kdo o nich ještě ví - v panelových domech se často neznají ani se sousedy. Takže kapličky evangelizují, ale i sbližují a spřátelují.

GALERIE TĚCH, KTEŘÍ STÁLI U KOLÉBKY LANŠKROUNSKÉHO SCHÖNSTATTSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

s.M.Ivana a Milana (Růžena Valentová a Jiřina Martínková)	"paní profesorka" (Jiřina Kolářová) celá fotka (1996)	P.Petr Štěpánek, děkan v Novém Městě nad Metují při křtu	jeho hrob	s.M.Marie z Domečku v Rokoli (Marie Hodná)	s.M.Věra (Hrdinová)

s.M.Květa (Jaroslava Smyčková)	s.M.Marcela (Ing.Naďa Pospíšilová)				P.František Kolář děkan, klášter na Hoře Matky Boží v Králíkách

Schönstattské apoštolské/mariánské hnutí patří asi k prvním duchovním hnutím ve 20. století.

Pater Kentenich, zakladatel tohoto hnutí, který se narodil 18. listopadu 1885 v Gymnichu u Kolína, dal k němu impuls jako spirituál malého semináře pallotinů ve staré hřbitovní kapli v Schönstattě-Vallendaru 18.10.1914. Odtud pochází také název: schönstattské.

Sám žil od 9 let v sirotčinci, kam ho přivedla jeho maminka, když se už o něho nemohla starat. V kapli sirotčince, před sochou Panny Marie, jej odevzdala, svěřila nebeské Matce s prosbou, aby ona sama od nynějška se o něho mateřsky starala. Z toho zážitku vyrostl hluboký vztah Patera Kentenicha k Panně Marii a, jak později řekl, byla to právě ona, která ho jediná podstatně formovala a vedla až ke kněžskému svěcení.

Od dětství poznává, co je to nemít domov, a prožívá manko vztahů lásky v církvi i ve světě. Odkrývá ve svém okolí náboženskou a mravní bídu člověka na začátku minulého století. Vidí, že svět nepočítá se skutečností Boha a se svobodou a hodnotou člověka. I v církvi místo lásky, kterou přinesl Kristus, vane chlad.

To vše v něm budí touhu po novém člověku a nové společnosti. Prožívá v době dospívání hlubokou vnitřní krizi, ve které poznává Marii jako obraz bez trhlin, ona je člověk podle Boží představy, plný harmonie mezi přirozenem a nadpřirozenem. Když je pak jmenován spirituálem v semináři, uvědomuje si ještě naléhavěji potřebu proměny člověka a církve. Ví, že na to nestačí lidská síla. Boží život je milost.

Při zamyšlení nad Boží představou o člověku jde až ke kořenům stvoření a uvědomuje si, že Bůh je Bohem hlubokých vztahů lásky, a člověk, má-li se rozvinout v plnosti v jeho obraz, musí také žít z těchto vztahů lásky.

Bůh žije vztahem lásky v Nejsvětější Trojici, ale má zvláštní vztahy a upoutání i k určitým lidem, místům a tak dále - kde působí více než jinde - jak ve Starém, tak v Novém zákoně.

I dnes působí zvláštní divy a rozdává z bohatství svých darů a lásky zejména na mariánských poutních místech. Zřejmě proto, že na Pannu Marii samotnou se jeho láska nejvíce upoutala, protože ji učinil rozdavatelkou svých darů, nejen matkou svého Syna, ale i církve a nás všech. Je nejen podivuhodnou dcerou Otce, ale i snoubenkou Ducha svatého a matkou vtěleného Slova. Proto tam, kde je zvlášť uctívána, rozdává Bůh nejvíce ze svých darů.

A tak Pater Kentenich, vedený Duchem svatým, začíná toužit po poutním místě, kde by se Panna Maria sklonila a jako Matka nadpřirozeného života zprostředkovala dnešnímu člověku to, co nejvíce postrádá a potřebuje:

Pater Kentenich předkládá tuto myšlenku právě založené mariánské družině v semináři, která dostala pro své schůzky k dispozici starou hřbitovní kapli. Copak by se nemohla právě tato kaplička stát takovým poutním místem milosti k náboženské a mravní obnově církve a světa? On sám se dává v tomto smyslu 18.10.1914 Panně Marii zcela k dispozici a postupně se k němu přidávají jeho mladí seminaristé. Rozhodují se se svým spirituálem dělat Panně Marii něžné násilí, aby se sem sklonila, aby se zde usadila a učinila z této svatyňky místo milosti. Ze své strany jí v tom chtějí pomáhat tím, že jí budou dávat všechno své úsilí v boji o sebeposvěcení, své modlitby a oběti zcela k dispozici, aby jako matka je mohla volně použít pro obnovu světa z této svatyňky. Tuto událost nazýváme "Zakládací listinou".

Prosí ji, aby zde každému, kdo se sem přijde s důvěrou modlit, dala zažít svou mateřskou lásku, která jej přijme, domov, aby mu vyprosila sílu k obrácení, k novému životu, poznání, že Bůh se na něho s láskou dívá, opravdu jej miluje a potřebuje a chce použít jako nástroj tam, kam ho Boží Prozřetelnost postavila. - Vždyť jen člověk, který má duchovní domov, který je přijatý a milovaný takový, jaký je, je schopen otevřít se Duchu svatému a na milosti ze strany Boží odpovědět ochotou zcela se vydat pro Boží plány lásky.

Z toho nepatrného počátku v roce 1914 vyrostlo Schönstattské mariánské hnutí. Svatyňka se stala skutečně místem milosti, a to nejen v Německu, ale všude, kde se ve světě podle této první postavily stejné. Ovšem i působnost nových svatyněk je vázána na lidskou spolupráci s Božím dílem.

Rozvinula se také schönstattská spiritualita, která stojí na dvou pilířích: na praktické víře v Boží Prozřetelnost a úmluvě lásky s Pannou Marií, která vede k obnovení a prohloubení křestní úmluvy s trojjediným Bohem.

Pater Kentenich vidí a poznává Boha jako Boha úmluvy ve Starém zákoně, který se s láskou upoutává na člověka a vyvolený národ, na určitá místa, proroky a patriarchy, a znovu a znovu s nimi uzavírá úmluvu, ve které se jim s láskou vydává a očekává jejich odpověď lásky a vydání se jemu.

Ani v Novém zákoně nepostupuje jinak. Boží Slovo nevstupuje na zem bez vysloveného souhlasu člověka, který je partnerem i novozákonní úmluvy. Anděl Gabriel s úctou čeká na odpověď Panny v Nazaretě, čeká na Mariino Fiat!

Ona je pro nás prototypem člověka cele vydaného Bohu pro jeho plány lásky. Odpovědí je Boží vtělení, zcela ji naplní. Je to vzájemné darování (jak je můžeme vidět ve všech svátostech církve).

Maria se stala nejen matkou Bohočlověka, ale i matkou celého Kristova těla, církve. A protože v úmluvě lásky, kterou Bůh s člověkem uzavírá, dělá vždy on první krok, tak i zde. Kristus nám ve své závěti daruje Matku a nás daruje jí. Jen ještě zbývá naše svobodné vydání se jí, jak tomu bylo u svatého Jana. Maria poznala vtělenou lásku jako nikdo z lidí, žila s ní 30 let a učila se od ní vztahům v horizontální i vertikální rovině. Když se jí svěříme jako děti, pak nás povede cestou, kterou šla sama, a bude nás vychovávat ke zpodobení se svým prvorozeným Synem, vtiskovat nám jeho podobu. A jako pravá Matka vede k Otci. I to se naučila u svého Syna.

Ve své konečné podobě se dá říci, že naše mariánské hnutí je nejen zároveň kristocentrické, ale i patrocentrické. Snad je to vyjádřeno ve větě, která vyjadřuje celou spiritualitu:

A tak úmluva lásky, kterou s Pannou Marií uzavíráme, je zapojením do Kristovy úmluvy lásky na Kalvárii, když nám daroval Matku!

Tato úmluva lásky má formu vzájemného darování, celého náležení milovanému Ty, jako křestní úmluva. Tak jako křest nás činí zcela dětmi Boha a on se daruje každému z nás osobně, stejně se vydáváme Panně Marii. Jsme přesvědčeni o tom, že Bůh touží po Marii v nás a Duch svatý se sklání rád tam, kde nachází Mariin postoj celého dání se pro Boží plány lásky.

Od začátku stojí v popředí hnutí myšlenka: Nic bez tebe - nic bez nás!

Nic nechceme dělat bez spojení s Pannou Marií a skrze ni s Bohem, ale i ona nás smí a má použít pro poslání, které od Boha dostala s kříže: má být matkou všech a všechny přivést k Synu! A my jí smíme jako děti pomáhat! Ona to nechce dělat sama!

Posláním Schönstattu je vytvoření nového člověka v nové společnosti, který má mariánské rysy a jako Maria je doma v Bohu a dává se mu cele k dispozici ve všech životních situacích.

Vším, co dělá, smí přispět k proměně světa, když to s láskou přináší Bohu Mariinýma rukama jako dar. A tak se stává celý jeho život apoštolsky plodným.

Kdo nezná Patera Kentenicha, aby si představil, jak vypadá člověk ztvárněný a vychovaný Pannou Marií, může se podívat na Jana Pavla II., Maxmiliána Kolbeho, Matku Terezu. To nejsou změkčilé typy. Cesta s Pannou Marií je cesta s Matkou bolestnou...

Jistě to vše můžeme dělat bez Panny Marie - ale ona je zdviž k srdci Božímu, ona je most a brána, kterou si vyvolil Bůh pro příchod k nám před 2000 lety, a ani dnes ji nepostavil stranou. Přes Pannu Marii a s ní se jde bezpečně do náruče Boží...

stránky Schönstattského hnutí v SRN - Schönstatt Bewegung (něm., ital., špan.)

stránky Schönstattského hnutí v Rakousku - Schönstattbewegung Österreich (něm.)

stránky Schönstattského hnutí ve Švýcarsku - Schönstatt Bewegung in der Schweiz (něm.)

[1] Smyčková, s.M.Květa: "Schönstattské mariánské hnutí" in "Spoj nás..." č. 3/1998.