Kancelář Římskokatolické farnosti - děkanství Lanškroun. 

S obavami, nervozitou a malou dušičkou jsme vstoupili do historické budovy a vyšli do prvního patra. Očekávali jsme zbytky středověku, okna léta nemytá a pavučiny, štosy papírů, výkazů a zaprášených matrik, suchý záchod a kuchyňku sestávající z elektrického dvojvařiče a kohoutku na chodbě... Obrázek si může udělat každý, a říci někomu: "Jdi si to vyřídit na faru sám!" není posláním známého do letité sluje. Zvědavé oko objektivu hledělo možná i tam, kam nemělo..., zato má pro návštěvníky stránek exkluzivní snímky odevšad. 

Dokud je vidět, tak to zde patří asi nejvíc pastorační asistentce Michaele Wendligové, pokud není ve farním centru-učebně, a odpoledne a večer i pozdě do noci je to tu samé jednání a návštěvy, služební i soukromé... Objektiv zastihl administrátora, Otce Zbigniewa Czendlika, a vikariátního technika, pana Luboše Samko, jak cosi projednávají. 

Přestože je kancelář moderně zařízena, je dost těžké "obsluhu" zastihnout, jak sedí a čeká se založenýma rukama na návštěvníka či "stranu". Všichni jsou v terénu... a spojení s nimi je nejjistější přes výše uvedené mobily.

 KDO CO DĚLÁ

interní angažovanost kleriků a laiků

Roznášení Eucharistie

Svaté přijímání roznášejí nemocným a starým farníkům klerikové (kněz, jáhen, akolyté) a pověření laici, kteří k tomu mají náležité vedení, půlroční speciální rekolekce a navštěvují náboženské, formační kurzy. 

V současnosti jsou ve farnosti ustanoveni pro službu akolyty Ing. Jan Skalický a Mgr. Zdeněk Gregora. Mimo ně Eucharistii roznáší potřebným kněz nebo pastorační asistentka Michaela Wendligová s pověřením od biskupa.

Kostelnická služba

Kostelnickou službou je pověřován zodpovědný a spolehlivý laik, jehož úkolem je zajistit vše potřebné pro bezproblémový průběh bohoslužby. Zahrnuje to v sobě mnoho kontrolních a drobných údržbářských činností. 

V současnosti je kostelníkem u všech tří kostelů pan Stanislav Skalický st.. 

K jeho úkolům, které plní znamenitě a s velkým nasazením, patří: včasné otevření kostela (min. půl hodiny před začátkem mše svaté) a vypnutí vnějších alarmů, příprava oltářního prostoru a bohoslužebných předmětů (nádob, pláten, hostií, vína a vody, liturgických knih, rozdělání ohně v kadidelnici, svátostin ap.), úprava knotů svící, výměna svící a jejich rozžetí, doplňování kropenek, kontrola funkčnosti osvětlení a ozvučení, dohled nad celkovým pořádkem v chrámové lodi i v celém kostele, na čistotu liturgických rouch a pláten a jejich určení na vyprání. Zapisuje intence a vede jejich evidenci. Je kdykoli při bohoslužbě pohotově připraven řešit operativní problém. Po skončení obřadů následuje úklid všech předmětů, opětovné zajištění kostelů alarmy a uzamčení.

Akolyta je laik ustanovený ke službě u oltáře. Přednostně má přisluhovat knězi při mši svaté nebo jáhnovi. - Akolyté mohou být na žádost správce farnosti pověřeni roznášením sv. přijímání nemocným. Toto pověření, které uděluje místní ordinář, se zpravidla udílí na jeden rok.

V současnosti jsou ve farnosti ustanoveni jako akolyté Ing. Jan Skalický a Mgr. Zdeněk Gregora, pověření k této službě má i pastorační asistentka Michaela Wendligová. 

Lektor je klerik nebo laik pověřený četbou posvátných textů při bohoslužbě. Nejde jen o kvalitní přečtení Božího slova. Službu by měla provázet kromě poctivé přípravy konkrétního textu a zdokonalování kultury vlastního mluveného projevu i ochota k soustavnému vzdělávání. - Lektoři se účastní pravidelných schůzek lektorů pod vedením kněze, které se konají jednou za měsíc, tematických přednášek při mši svaté, mají možnost absolvování kurzů určených pro lektory, půlročních speciálních rekolekcí a mají navštěvovat náboženské, formační kurzy. - Skupinu lidí, kteří se věnují lektorské službě, tvoří všechny generace – školáci, studenti, muži a ženy různého věku. Služby lektorů pro jednotlivé mše svaté má na starost pověřený laik, který připravuje má rozpis lektorských služeb na měsíc dopředu.

V současnosti se u nás lektorské službě ani přípravě nikdo nevěnuje.

Podobně jako čtení textů Písma je třeba věnovat pozornost zpěvu žalmů a nácviku žalmových odpovědí. Pro předzpěváky žalmů platí obdobné zásady jako u lektorů, navíc přibývá požadavek na hudební sluch a hudební vzdělání; žalmista by měl umět hrát aspoň na jeden hudební nástroj (např. na zobcovou flétnu)..

U nás roli předzpěváka žalmů přebírají varhaníci. O nácvik žalmové odpovědi přede mší svatou se stará Mgr. Karel Tuháček v součinnosti s varhaníkem / varhanicí.

trenér přes nácvik žalmů přede mší svatou, Mgr. Tuháček

Jsou-li varhaníci dva, jeden hraje a druhý předzpěvuje; jinak musí obojí stihnout sám...

Přinesení obětních darů v symbolickém průvodu zástupců farníků a jejich předání do rukou kněze se děje slavnostním způsobem. Ostatní účastníci bohoslužby se účastní svým postojem, stáním. Dary obvykle nesou ti, na jejichž úmysl je sloužena mše svatá, nebo jimi pověření bratři a sestry. Průvod může být obohacen symbolickými dary dětí, které podle Kristových slov k Němu přicházejí (jejich dary: obrázky, splněná předsevzetí na lístcích ap.)

V naší farnosti obětní průvod není organizován. Obětní dary knězi přinesou dobrovolníci, kteří sedí nejblíže stolku s dary.

Součástí obětního daru přinášeného k Oběti je i dar finanční na provoz kostela a dobročinné účely. (Někde zavedli jednou měsíčně tzv. "tichou sbírku", do níž se nevkládají mince.)

Sbírka se provádí po přinesení darů putujícím košíkem lavicemi. Jedenkrát měsíčně "vybírá" sbírku po skončení mše svaté kněz osobně. Tato sbírka bývá bohatší :-)

Putování košíků doprovázejí a koordinují pohyb i mezi nesedícími nejčastěji Ing. Jiří Kráčmar, Ing. Jan Šebrle a pan Vladimír Beran.

Varhanní doprovod mše svaté umožňuje větší zapojení se věřících do bohoslužby a prohlubuje jejich zážitek, je zároveň i větší oslavou Boha, k jehož slávě se celá nejsvětější Oběť koná. - Varhaník musí být nejen dobře znalý hry na hudební nástroj, mít cit pro potřebu okamžiku, ale mít vroucí vztah k liturgii a sakrální hudbě, zároveň ale i akceptovat nové písně, skladby a doprovody liturgie, jak je nese doba. - Varhaníci a varhanice se účastní pravidelných schůzek varhaníků pod vedením kněze, které se konají jednou za měsíc, tematických přednášek při mši svaté, mají možnost absolvování kurzů určených pro varhaníky, půlročních speciálních rekolekcí a mají navštěvovat náboženské, formační kurzy. Přínosem je i setkávání se s autory nových náboženských děl a liturgických doprovodů.

V našich kostelích jako varhaníci slouží Ing. Ludmila Marková, paní Marie Tuháčková a pan Josef Petrák. Vzájemně si služby rozdělují tak, že na každé mši svaté je alespoň jeden z nich aktivně přítomen, a vzájemně si vycházejí vstříc při zastupování.

Nelehkým úkolem je varhanní doprovod provedení s Chrámovým sborem sv. Václava, který vyžaduje i od nich dlouhé hodiny pečlivého nácviku. Zodpovědnou za nácviky a veškerý hudební doprovod včetně hry s orchestrem v Lanškrouně je Mgr. Jarmila Uhlířová. 

V lanškrounských kostelech naštěstí neznáme mše svaté bez doprovodu varhan.

obě varhanice v akci

varhaník pan Petrák

varhanice paní Marková

varhanice paní Tuháčková

Ministrant je služebník zejména u oltáře, který přisluhuje knězi nebo jáhnovi. Je nejblíže u Kristova stolu a nejlépe vidí provádění posvátných úkonů, jimiž jsou proměňovány fyzikální materie na duchovní Podstatu. Z tak blízké přítomnosti přisluhovatelé získávají četné milosti, nejeden z nich je později povolán, aby se stal také Kristovým knězem.

Pro starší ministranty pořádá kněz týdenní a pro mladší měsíční setkání, jejichž náplní je podrobné seznámení se "zákulisím" liturgie a jejich činnostmi v jednotlivých částech bohoslužby. Probíhá náboženská formace, hlubší poznání Písma a významu služby Kristu. Pro ministranty se pořádají setkání s ministranty z jiných farností a vikariátů, mohou se zúčastnit ministrantských letních a zimních táborů a soustředění.

Ve farnosti Lanškroun se ministrování účastní děti od nejútlejšího věku až po dospělé muže, ministrují i děvčata. O organizaci jejich služeb a další náboženský růst se v současnosti nestará nikdo. Stává se proto, že o nedělích je ministrantů přes dvacet, takže někteří nemohou ministrovat, protože není dostatek liturgických obleků, a ve všední den přichází k oltáři kněz sám; pak vypomáhá pan kostelník.

Úkol ministrantů se nevyčerpává jen přisluhováním při mši svaté, ale jejich služba je i při křesťanských svatbách, křtech mimo mši svatou, pohřbech a různých pobožnostech.

Výzdoba kostela je vytvářena podle toho, v jakém období církevního roku se právě nacházíme. V adventní době tvoří výzdobu pouze adventní věnec, v době postní není květinová výzdoba žádná. - Aranžování květin v kostele se má provádět pravidelně každý týden. Květiny na aranžování lze nakoupit v zahradnictví nebo květinářství. Hlavní část výzdoby mají tvořit živé květiny, dále sušené květiny, větvičky, obilné klasy, kokosové vlákno, doplněné kameny či břečťanem. - Květinová výzdoba může být prostá nebo připravená zkušenou aranžérkou. - Aranžéři by měli mít cit pro výzdobu sakrálních prostorů. Mohou navštěvovat příslušné kurzy zaměřené na tento typ výzdoby s vysvětlením specifiky estetické vyváženosti výzdoby vzhledem k liturgickému období.

V kostele sv.Václava se o květinovou výzdobou starají zdobičky paní Kateřina Gregorová, Kateřina Kokešová a Monika Kolomá. Květiny jsou z vlastních zdrojů, donesené farnicemi, jindy i nakoupené v květinářství.

V kostele sv.Marie Magdalény se o květinovou výzdobu starají (od 5/2007) paní Helena Nováková, Marie Pavlasová, Marie Lochmanová a Gabriela Smoláková, které nastoupily jako nová směna po paních Parentové Ludmile a Novákové Lence.

     Úklid kostela sv. Václava funguje na jedničku díky výborným organizátorským schopnostem paní Boženy Sobotkové, která si ho vzala na starost za pomoci pravidelných i příležitostných spolupracovnic a výkonné "úklidové techniky". Probíhá ve čtvrtek po ranní mši svaté.
     Drobný úklid v týdnu, zalití květin ap. obstarává paní Thunová Anna.

úklidová technika

Odborné údržbářské práce včetně revizí zařízení podle různých zákonů, vyhlášek a předpisů zajišťuje farnost dodavatelsky. Někdy jsou tyto úkony farnosti darovány jako firemní sponzoring.

Dohledem nad potřebami farních budov je pověřen pan Josef Vagner. Mezi úkoly správce patří zjišťování jejich stavu, potřeb oprav a po dohodě s administrátorem zajišťování potřebného materiálu a příp. i lidského potenciálu. Jde o drobné brigády při úpravách interiéru podle liturgického období nebo o jeho přípravu na veřejné produkce. Velkým pomocníkem  je také pan Ladislav Sobotka.

S technickými záležitostmi vypomáhá vikariátní technik pan Luboš Samko.

Letošní (2005) brigáda na stromky pro výzdobu kostela ve všední den dopoledne se nevydařila - nehodilo se jít nikomu. Nakonec to zůstalo jen na panu Vagnerovi...

... a sehnat několik balíků slámy, rákos na střechu... a to je jen betlém...

pan Josef Vagner

pan Ladislav Sobotka

Praní, škrobení a žehlení liturgických oděvů a pláten zajišťují farnice paní Ivana Skalická, Marie Skalická st. a Marie Kráčmarová st..

Brigádnická výpomoc spočívá u větších akcí v podpůrných činnostech, na nichž se podílejí dodavatelsky externí firmy.

Pro interní potřebu farnosti vydávají nadšenci, manželé Jana Kuťáková a Ing. Miroslav Kuťák, ve vlastní režii farní občasník Svítání, sledující liturgická období a významné společenské události. Obsahuje obvykle tématický úvodník, zajímavé materiály z  jiných zdrojů, rozhovor s farníkem nebo občanem města, dává prostor diskusi a polemice a je také částečně věstníkem administrátora, farní kanceláře a pastorační rady. - Korektury a jazykovou úpravu zajišťuje paní Olga Skalická.

Úkolem vyučovat náboženství jsou kromě kněží a jáhnů biskupem pověřování tzv. kanonickou misí po úspěšném ukončení nejméně dvouletého teologického studia i někteří laici. V naší farnosti se o výuku náboženství starají kněz a tři katechetky, paní Marie Tuháčková, Zdeňka Brejšová a pastorační asistentka  Michaela Wendligová. Náboženství se vyučuje v učebně a děti a mládež jsou rozděleny podle věku, zvlášť jsou vedeny děti připravující se k prvnímu svatému přijímání. 

FARNOST A FARNÍCI PRO VEŘEJNOST

externí angažovanost kleriků a laiků

Zapojení se v některém z pěveckých a hudebních sborů

Chrámové sbory jsou určeny k produkcím náboženských hudebních děl a písní, ať už pro interní potřebu farnosti vzhledem k svátečnosti dne nebo období anebo jako dobročinná akce pro potřebné.

Možností zapojení se je několik:

Chrámový sbor sv. Václava je zaměřený na klasická díla s doprovodem orchestru či varhan anebo bez doprovodu – a capella. Vystupuje především o Vánocích a Velikonocích, a to jak v našem kostele, tak jako host v okolních farnostech. - Každoročně pořádá několikadenní turné po spřátelených polských farnostech a prezentoval se velmi úspěšně v několika katedrálách. Sbor vede Mgr. Jarmila Uhlířová. Zkoušky tělesa jsou pravidelně každé pondělí od 18 hodin v učebně.

Ženský pěvecký sbor je zaměřen na klasická díla i duchovní provenience. Vedoucí, Mgr. Jarmila Uhlířová, s ním zkouší v pondělí od 17 do 18 hodin. Tento sbor vystupuje občas společně s Chrámovým sborem sv. Václava.

Rytmická schola sv. Václava, společenství mládeže pod vedením Mgr. Alžběty Kráčmarové, hraje doprovod ke mši svaté pro mladé tělem a/nebo duchem ze zpěvníků Hosanna. Vystupuje každou druhou neděli v kostele sv. Václava. Zkouška je vždy půl hodiny před začátkem mše svaté pro zpěváky a v sobotu od 17 hodin pro hráče na nástroje a starší sboristy. Schola zajišťuje, aby nakopírované texty písní měla většina účastníků bohoslužeb a mohla se k jejímu zpěvu připojit.

Cantate nobiscum jsou pokračováním hudebního projektu z minula pod novým vedením sl. Martiny Šimkové. Jde o soubor pro nejmenší děti i předškolního věku. Prezentují se na samostatných vystoupeních jako vložky při mši svaté nebo na krátkých koncertech po skončení bohoslužeb.

Svým repertoárem obsahujícím velké množství duchovních skladeb může vábit i Smíšený pěvecký sbor pod vedením Mgr. Vladimíry Jetmarové. Sbor vystupuje při slavnostních příležitostech s orchestrem nebo a capella. V kostele vystupuje v rámci adventních koncertů. Zkoušky jsou v úterý od 19 do 21 hodin na sále v Zámku.

Duchovní skladby, ale také lidové písně v netradičním podání nabízí Komorní pěvecký sbor ZUŠ J. Pravečka ("Komokrák") pod vedením Mgr. Vladimíry Jetmarové. Zkoušky jsou v pátek od 14.30 v nové budově ZUŠ.

Rocková skupina Michael pod vedením pana Michala Holase má vlastní křesťansky orientovaný repertoár, se kterým koncertuje a účastní se různých festivalů. V našem kostele bude hostovat jako doprovod liturgie Půlnoční mše svaté.

Vokální okteto mladých Somebody´s Singing se prezentuje náročnými několikahlasými vokálními skladbami a capella. Je vysoce hodnoceno. V chrámu vystupuje jen při slavnostních příležitostech a koncertuje u příležitosti různých vernisáží a oslav ve městě i mimo ně.

Pořady v kostele s nábožensko-mravní tématikou pro veřejnost

Atrakcí je Půlnoční mše svatá pro nezvyklou dobu konání anebo pro doprovod liturgie chrámovými nebo hostujícími sbory. Mládež láká skupina Michael, na klasiku zaměření očekávají s napětím provedení mše Chrámovým sborem sv. Václava.

Chrámových prostor je využíváno pro všechny adventní koncerty ve městě, jejich začátek je jednotně v neděli vždy v 15 hodin.

Vynikající akustiku kostela si oblíbily i hvězdy současné pop music. Lucie Bílá zde natočila dvě CD a v přilehlých prostorách Jiráskova náměstí proběhl benefiční koncert ve prospěch Rodinného dětského domova v Žichlínku.

Jako vynikající jsou hodnoceny i opravené varhany. Královský nástroj je využíván ročně k několika varhanním koncertům (Orlicko-kladské hudební léto aj.).

V kostele sv. Anny je každoročně uspořádáno několik výstav (dětských kreseb, fotografií, dokumentů o holocaustu aj.) a koncertují zde malé vokální soubory.

Takových akcí, kdy jsou chrámové prostory propůjčovány k produkcím pro veřejnost, je celá řada dalších.

Účast na politickém životě společnosti

Část farníků je politicky organizovaná, a to převážně v KDU-ČSL, ale i v jiných parlamentních stranách. Účast věřících ve veřejném životě a veřejné správě je důležitá, protože se tak mohou do společenských poměrů vnášet křesťanské morální prvky a prosazovat v zákonodárství a politice. Odtud pramení i velmi vysoká účast věřících ve volbách, jak k tomu nabádal i nedávno zemřelý papež Jan Pavel II.

Ve veřejné správě jsou naši farníci členy krajského zastupitelstva, městské Rady i odborných městských útvarů. Politický život zastupuje hlavně aktivní MO KDU-ČSL se svými zástupci a kandidáty do vyšších stranických postů. Aktivitě této strany naše farnost vděčí za to, že brigádnickou činností jejích členů byly uchovány přes komunistické období naše kostely a budovy bez větší úhony. - Mezi nabídky patří občasné návštěvy a diskuse s regionálními politiky, poslanci i senátory. Byli zde např. pánové Karas, Svoboda, Línek, Výborný, Talíř, Severa nebo paní Müllerová, všichni dobří věřící a navíc ověnčení řadou titulů, takže diskuse s nimi nesklouzla nikdy k politizování nebo primitivismu, ale byla věcná, podnětná a obohacující, na křesťanském základu.

Všichni, kdo k tomu mají možnost a příležitost, jsou angažovanými křesťany, ať jsou radními, lékaři, učiteli, podnikateli nebo řadovými zaměstnanci.

Další formou účast na společenském životě je aktivní účast na mezinárodním poli - česko-polské dny a družba s polskými městy Dzierżoniów a Serock, slovenským Kežmarokem a švédským městem Landskrona. 

K lanškrounským problémům patří i vyrovnání se s minulostí, kdy město bylo z většiny německé a obyvatelé byli násilně vysídleni do SRN, převážně do měst Göppingen a Stuttgart. Každoročním návštěvám z těchto míst věnuje město i církev odpovídají pozornost a trvale budují přátelské vztahy.

Péče o kulturní a historické "památky"

Mezi ekonomicky nejnáročnější akce farnosti patří údržba a opravy historických budov, které jsou samy o sobě pýchou nejen farnosti, ale celého města. Farnost získává prostředky od místních podnikatelů a štědrých mecenášů, ale i od veřejné správy, ať místní nebo regionální. Na opravy kostela sv. Václava přispěli velkou částkou i vysídlení rodáci. Farnost si oblíbili také někteří vrcholní umělci (Bílá, Landa), kteří část nebo celý výtěžek koncertu věnují farnosti.

Seznamování a zapojování veřejnosti do církevních a farních projektů

Veřejnost je seznamována s aktivitami farnosti pomocí čtrnáctideníku Lanškrounské listy a vlastní výstavky v zadní části lodi kostela sv. Václava. V nedávné době to byl úspěšně završený projekt přestavby historicky cenné, ale zchátralé farní budovy v Žichlínku na Rodinný dětský domov pro několik pěstounských rodin, v současnosti jde o projekt vybudování Pastoračního centra v Lanškrouně v prostorách nad hospodářskou částí objektu děkanství. Farnost vystavuje jak podrobnou projektovou dokumentaci, tak maketu nového objektu a rozvržení jeho využití.

Produkce v chrámových prostorách jako veřejně prospěšná činnost

Lanškrounská farnost propůjčuje kostely k charitativním a veřejně prospěšným účelům, jde zejména o prostory ke koncertování ve prospěch postižených nenadálými živelnými katastrofami nebo válkami či hladomory. Patří sem i adventní koncerty, jejichž výtěžek bývá určen do sociální sféry v regionu.

Nábožensko-mravní osvěta formou vstupů do regionálních a celostátních médií

Poněvadž se ve společnosti šíří hedonistické a naturalistické pojetí života s bezmezným požitkářstvím a touhou po majetku bez ohledu na morálku, je úkolem křesťanů - ne jen hierarchie - představovat společnosti  jiný životní styl, založený na křesťanských hodnotách sociální citlivosti a vzájemnosti, ochraně života a rodiny. 

Že církev existuje nejen jako správce historických objektů, ale zejména jako ochránce pravých životních hodnot, hlásají naši farníci jednak svým příkladným životem doma i na veřejnosti, jednak zviditelňováním jednání křesťanů a církve články a reportážemi v médiích (např. Lanškrounských listech, Orlických novinách, v televizním zpravodajství či zábavných nebo naučných pořadech) a neodtahování se ani od krajních extrémů (církev musí vidět i čtenář např. bulvárního Blesku) a odnaučení se skrývání před veřejností. V tom jde nám, farníkům, příkladem náš kněz, kterého můžeme často vidět ve společnosti významných a populárních osob, u nichž však předpokládáme kazy morálního profilu. Ale právě takové navštěvoval a obracel i Ježíš Kristus, ne svaté.

Prezentací křesťanství na veřejnosti utvrzujeme ve víře nejen sebe, ale můžeme pomoci napravit životní cestu i jiných, váhavým. I tyto stránky chtějí zviditelnění napomáhat a ukazovat na život z víry jako na žádoucí, ale v současnosti ztracený krásný svět.

Ekumenická setkávání na úrovni místních církví

Farnost udržuje přátelské styky s ostatními lanškrounskými církvemi, zejména v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů a jeho protestantské podoby v Aliančním týdnu. Společná modlitební shromáždění se konají častěji v Husově domě Českobratrské církve evangelické; zde se také konávají koncerty evangelicky zaměřených hudebních těles a skupin, na které přichází pravidelně pozvánka i ke katolíkům. Z ostatních lanškrounských církví jmenujme Československou církev husitskou, Jednotu bratrskou, která zve na své biblické hodiny, a Pravoslavnou církev.

Farní charitní služba nemocným, starým a potřebným

Pro pomoc potřebných zřídila farnost vlastní charitní pečovatelskou službu s několika sestrami a ošetřovatelkami. Jejich pomoc starým a potřebným lidem je ceněna velmi vysoko. Pro svůj osobní přístup, jemnost, takt, trpělivost a ohleduplnost sklízejí zaslouženou lásku, neboť jsou nejen zdravotnicemi a pečovatelkami, ale také dobrými psychology a vnímavými společníky.

Farní charita dvakrát ročně organizuje a ekonomicky zaštiťuje sběr humanitární pomoci pro postižené celého světa.

Přednášková činnost pro vnitřní potřebu s přístupem veřejnosti

Mezi farní projekty se řadí plánovaná přednášková činnost, zajišťovaná vzdělanými farníky nebo hosty z teologických a filozofických fakult, zaměřená na prohloubení vědomostí z oblasti religionistiky, biblistiky, církevní historie, hagiografie a křesťanské filozofie. Již nyní si farníci mohou vážit občasných návštěv profesora z teologického fakulty Univerzity Karlovy v Praze, P. ThDr. Šplíchala, profesora filozofie. Mariologická témata aplikovaná všecírkevně přednášívá při svých návštěvách pojatých jako obnovy P. Mgr. Dokládal z Národního fatimského centra a poutního místa v Koclířově u Svitav. Ale i v řadách farníků jsou teologicky vzdělaní jednotlivci a také jedinci žijící určitou specifickou spiritualitu, kterou mohou na tomto poli prezentovat a nabízet jako možnost k následování Krista.

Ve veřejnosti je obecně o náboženské otázky zájem, protože z minulého období zde panuje značné informační vakuum. Prioritou však nebývá touha po poznání Boha, ale snaha po porozumění vlastním dějinám a kořenům.