ŘK Farnost Lanškroun - kostel sv. Václava

děkanský kostel sv. Václava jako dominanta městského panoramatu

kostel ve středověkém hávu

zbytky městského opevnění

Přijměte pozvání k prohlídce exteriéru našeho děkanského kostela sv. Václava v Lanškrouně.

Než ji nastoupíme, seznamíme se se stavebními dispozicemi kostela a jeho uspořádáním. Naše první zastávka proto bude u plánu jeho půdorysu.

Půdorys kostela

Kostel, pocházející z první poloviny 14. století, je sálová stavba, orientovaná (s oltářem na východ), k níž na severu přiléhá boční loď, na východě hluboký presbytář. Před západním průčelím je věž s bání a lucernou. Vnějšek kostela není členěný. Presbytář má opěrné pilíře, které byly nově upraveny.

Loď je o třech polích. Boční zdi s opěrnými pilíři jsou zachovány ze starší stavby. Uvnitř jsou proti opěrákům představeny pilíře s pilastry, nesoucí příčné a podélné pásy. Pole jsou zaklenuta křížově. Triumfální oblouk je půlkruhový. U západní stěny je kruchta vypjatého půdorysu, na třech obloucích, křížově podklenutá. Balustráda je členěna pilastry a ukončena římsou. Loď byla do dnešní podoby upravena v 19. století.

Presbytář se skládá ze dvou obdélníkových polí zaklenutých křížově a v závěru půdorysu pěti stran osmiúhelníku. Klenby jsou žebrové, vyšší než klenby lodi. Žebra jsou úzkého hruškovitého profilu na širokém těle a sbíhají se na polygonální konzoly, z nichž střední pár je zdoben drobnými arkádami, ostatní vodorovnými žlábky. Svorníky závěru a přilehlého pole jsou terčové, svorník druhého pole válcový. V závěru jsou čtyři hrotitá okna, nově upravená. Zazděné okno v ose bylo při opravě v r. 1998 obnoveno. Zvenčí neodsazené opěráky z druhé poloviny 14. století.

Na severní straně přiléhá ke kostelu vedlejší loď, otevřená do hlavní lodi dvěma oblouky. Je rozdělena pásem, vycházejícím z opěrného pilíře hlavní lodi na dvě pole, sklenutá křížem. V polích jsou okna ukončená segmentem ve dvou patrech. Přístavba je z r. 1653.

V plánu (z r. 1929) není zakreslena Getsemanská zahrada, drobná stavba u jižní stěny hlavní lodi, přistavěná r. 1926; naopak je zakreslena vpravo od presbytáře bývalá kapitulní síň kláštera, sloužící za zákristii, dnes obřadní síň zahrnutá do areálu zámku.

Kostel sv. Václava je nejvýznamnější městskou dominantou; prohlídku proto zahájíme pohledem z dáli, postupně se ke kostelu přiblížíme a obejdeme ho, až se přiblížíme k samému chrámovému tělesu.

Východní pohled od sídliště u papíren nám odhaluje kostel v majestátu historicky nejstarším. Mohli bychom ho nazvat lanškrounskými Hradčany. Kostel se vypíná na vyvýšenině, je ohrazený zachovalým zbytkem městských hradeb místy až 8 m vysokých a celek je uzavřen budovami zámku a školy. Zatím tento pohled ještě nebyl poškozen necitlivým umístěním nové zástavby a snad se tak nestane ani v budoucnu.

Každodenně v poledne při Anděl Páně, v pátek ve 3 hodiny odpoledne a před bohoslužbami můžeme slyšet harmonicky sladěný hlas jeho tří hlavních zvonů z věže vysoké 26 m, jak se rozléhá do dáli.

Jižní pohled přes a ze zámeckého parku u Třešňovecké ulice nabízí pohledy na rekonstruované hospodářské budovy zámky, nyní klubovny a učebny, a na presbytář kostela a věž. Po jižním obvodu parku vedl chodník s dnes nepřístupným vchodem do zámeckého areálu. Na severním okraji parku je zbytek hradeb; můžeme se podívat dolů na střechy domů a do provozů papíren. V první polovině 20. století zde stával pomník dolnotřešňoveckému rodákovi, biskupovi v Litomyšli a Olomouci a arcibiskupu v Magdeburgu, Petru Wurstovi-Jelitovi. Po válce byl odstraněn. Park čeká na zahradnické úpravy.


	pohled na věž přes presbytář	kříž nad presbytářem kostela

lucerna na věži	detail kříže	kříž nad presbytářem zezadu	věž

zámecké hospodářské budovy, dnes učebny; vlevo průchod na zámecké nádvoří (uzavřený)		hradby z parku	vypadlý kámen

		býv, zámecká kovárna

Nejznámější a nejkrásnější pohled však nabízí Jiráskovo náměstí. Zde můžeme obdivovat celou středověkou dispozici areálu, kostela, kláštera-zámku a děkanství, dnes navíc citlivě dotvořenou mariánským středem náměstí s Madonou a fontánkami.


		pohled z věže kostela
Kostel v nestandardní dobu noční osvětlení kostela	... a když je zaváté a překryté vrstvou sněhu	rozbřesk

	(bez osvětlení)	zimní východ slunce

kostel za ranního rozbřesku (7.1.2006) - kromě hromad sněhu, vyhrnutých těžkou technikou, si můžeme všimnout pilířů hlavní lodi, jak vystupují citlivě z chrámového tělesa, a připojení zámku ke kostelu, také nepřehlédneme přístavek za křížem, kterým je schodiště na kúr

Projdeme-li do nádvoří zámku podél Kulturního centra, otevře se nám výhled na presbytář s vysokými okny a opěrnými pilíři.


presbytář se štíhlými, vysokými okny



ze zámeckého dvora						ne, mniši tyto lustry tenkrát neměli...

průhledy na vitráže protilehlých oken bývalé kapitoly na Jiráskově náměstí

Projít kolem celého kostela není možné... vrátíme se a prohlédneme si zbytek obvodu kostela z prostoru uzavřeného ochrannou mříží. Je to nejužší místo mezi chrámovým půdorysem a zachovalým městským opevněním.

A nyní projděme kolem kostela co nejtěsněji. Vidíme hladké zdivo, ale upoutává Getsemanská zahrada, drobná přístavba k Miléniu sv. Václava (tisící výročí jeho smrti) se sousoším Pána Ježíše, který se potí krví, a tří apoštolů, kteří spí. Scénu doplňují dva andělé, kteří Spasitele posilují; jeden mu ukazuje kříž jako na výkupný nástroj, druhý přináší kalich s vínem pro posílení. Zahrada je sice nyní zajištěna mříží, přesto je často poškozována vandaly.


klenutý zbytek po klášteru	přístavek Getsemanské zahrady z Milénia roku 1929		pohled vzhůru od Getsemanské zahrady

věžní okno s technikou	Getsemanská zahrada

pohledy vzhůru			kostel sv. Václava

kříž z roku 1880	detail na kříži: Panna Maria Bolestná (Mater Dolorosa)

Kříž před kostelem	hlavní vchod	ozdobné dveřní kování	průhled do interiéru

Tady naše prohlídka exteriéru děkanského kostela sv. Václava končí. Jistě se vám líbil, i když z vnějšku zvlášť významně architektonicky vyzdoben není. Prohlídka však skončit nemusí - kdo chce, může vstoupit dovnitř.

HISTORIE KOSTELA, FARNOSTI A REGIONU	EXTERIÉR KOSTELA	INTERIÉR KOSTELA
POHLEDY Z VĚŽE	TECHNIKA V KOSTELE	PROMĚNY BĚHEM LITURGICKÉHO ROKU